next up previous
Next: 2. Proč učit fyziku Up: Výuka fyziky jako investice Previous: Výuka fyziky jako investice

1. Proč neučit gabro

Podle údajů ministerstva školství ČR byly v prvních 6 měsících roku 1991 na celé základní školství vydány 3487657663 koruny (investiční i neinvestiční výdaje). Podle počtu vyučovacích hodin týdně je podíl fyziky na celkové výuce v 1.-8. ročníku přibližně 3 %. Trojčlenkou vypočítáme první přiblížení k částce, kterou ročně stojí výuka fyziky na základní škole: v ČR 210 miliónů korun, v celé federaci tedy víc než 300 miliónů. Při tex2html_wrap_inline505 hodinách ročně to znamená, že jedna hodina fyziky na základní škole stojí přibližně 1,6 miliónu Kčs. Druhé přiblížení bude skoro jistě vyšší, především proto, že hodina fyziky je jistě dražší než hodina dějepisu; fyzika patří k nejnákladnějším předmětům jak pokud jde o investice (specializované učebny s rozvody ap.), tak i pokud jde o neinvestiční výdaje. Kromě toho jsme nepočítali nepřímé výdaje, např. na vysokoškolské studium učitelů.

Říká se, že peníze vložené do vzdělání jsou tou nejlepší investicí. Tento paušální výrok je ovšem nepravdivý a snadno se dá vyvrátit protipříkladem: když budu vynakládat milióny korun na to, abych studenty naučil nazpaměť logaritmické tabulky, nebude to nejlepší investice, ale vyhozené peníze. Peníze vložené do vzdělání snad mohou být nejlepší investicí, ale nemusí; záleží na tom, o jaké vzdělání jde. Otázka, kterou bychom si tady měli klást, je, je-li těch 330 miliónů korun, kterou ročně výuka fyziky stojí, investicí dobrou, nebo špatnou. Abych ukázal, že to není otázka triviální, uvedu příklad z jiného oboru. Otevřel jsem úplně namátkou učebnici, ze které se můj syn v 8. třídě učí přírodopis (pokud vím, je to zatím jediná dostupná učebnice tohoto předmětu pro tento ročník) a vybral jsem tam první odstavec, který mi padl do oka. Zní takto:

Naproti tomu např. ve východním Tichomoří, poblíž Jižní Ameriky, se oceánská deska zasouvá pod desku jihoamerického kontinentu. Roztavená hmota podsouvané oceánské desky proniká rovněž vzhůru kontinentální kůrou a vytváří na okraji kontinentu nejen sopečná pohoří, ale i mohutné masy hlubinných, převážně žulových vyvřelin, protože magma je obohacováno strhávaným materiálem této kůry.

Tento odstavec tvoří relativně samostatnou jednotku. Prosím přečtěte si ho asi dvakrát. Dokázali byste teď svými slovy říci, co jste se z něj naučili? Dokázali byste teď nakreslit obrázek popisovaného děje? Zkrátka, rozumíte tomu? Připomínám, že proti dětem, které se to musí učit ve škole, jste mnohem lépe vybaveni: jste dospělí lidé s vysokoškolským vzděláním, máte mnohem lépe vyvinuté abstraktní myšlení, všichni se profesionálně zabýváte přírodovědou. Dokážete odpovědět na otázky, na které mají podle učebnice odpovídat žáci? Zkuste to: ``Jak vzniká oceánská zemská kůra? Vysvětlete vzájemnou souvislost vzniku a zániku zemské kůry.''

Víte, co je to gabro? Na jiném místě téže učebnice se dočteme, že gabro je tmavá nazelenalá hlubinná vyvřelina, jejímiž hlavními nerosty jsou sodnovápenaté živce a augit, někdy i amfibol. Řekněme si upřímně: kdo z nás věděl, co je to gabro, kdo ví, co je to augit nebo amfibol? Kdo to kdy potřeboval a kdo kdy bude potřebovat? Jsou peníze vynaložené na takové vzdělání skutečně tou nejlepší investicí? O kolik je to lepší než učit se nazpaměť logaritmické tabulky?

Může vám připadat, že mluvit o vzdělání jako o investici a ptát se na její návratnost je jen zajímavý řečnický obrat, nic víc. Není to pravda, návratnost v tomto případě může mít velice konkrétní podobu. Například skutečně dobrá pohlavní výchova a výchova k rodičovství se určitě projeví v menším počtu nechtěných těhotenství a potratů, v menším počtu pohlavních chorob a pravděpodobně také v menším počtu rozvrácených rodin. Návratnost této investice se dá částečně vyjádřit penězi: ušetříme například na výdajích za léčení. Větší část se ovšem penězi vyjádřit nedá: je to víc osobního lidského štěstí a méně osobních trampot a tragédií. Dá se tento výnos srovnat s tím, co nám může poskytnout nazpaměť nabiflovaný mineralogický naučný slovník? Dá se srovnat význam pohlavních vztahů v lidském životě s významem mineralogie? A teď srovnejme, kolik hodin se na základní škole věnuje mineralogii a kolik pohlavní výchově.

Vraťme se ke svému oboru. Ocituji úryvek z dosavadní učebnice fyziky pro 8. ročník (letos stále ještě jediné):

Volná částice s kladným elektrickým nábojem ve stejnorodém elektrickém poli se uvede silovým působením tohoto pole do pohybu podél přímé siločáry od desky s kladným elektrickým nábojem k desce se záporným elektrickým nábojem.
Nevím, jak tato věta působí na vás, ale já jsem si ji musel dvakrát pomalu přečíst, než jsem jí jednou porozuměl. Jsme tu pravděpodobně všichni fyzici, takže nakonec pochopíme, co citovaná věta chce sdělit, ale vsadím se, že když ji ukážete kolegovi, který nemá ve své aprobaci fyziku, bude jí rozumět asi stejně, jako my jsme rozuměli předchozímu citátu z učebnice přírodopisu. Řeknou oba tyto výroky něco dětem z osmé třídy? Budou jim někdy na něco užitečné? Jsou peníze vynaložené na jejich naučení tou nejlepší investicí?


next up previous
Next: 2. Proč učit fyziku Up: Výuka fyziky jako investice Previous: Výuka fyziky jako investice

Lubos Lumo Motl
Sat Oct 25 21:45:01 EDT 1997