Kliknete sem pro zruseni ramecku
Stahnete si novou verzi Netscapu kliknutim na N-draka.
ENGLISH VERSION not yet available.
Fotku zvetsite kliknutim.
Co bychom se bali na Prachovske skaly?
Tesne pred odletem do USA v roce 2000 jsme s tatim uskutecnili
vylet na nasi nejvyssi horu, Snezku (1602m), a do Prachovskych skal.
Na fotce vyse stojime na hranici s Polskym panstvim. Polaci maji
i vyssi hory, nez je Sniezka,
protoze se od nich neodtrhli Slovaci.
"Horolezci, horolezkyne, horolezcata, nelezte na skalu, co je hodne
spicata.
Spadnete do pisku a svou rodnou visku nespatrite vice, dudlaj da."
Po Prachovskych skalach se prochazela i rada umelcu
a jinych osobnosti verejneho a kulturniho zivota, podle nichz se dnes
nazyvaji ruzne vyhlidky a dalsi dulezite orientacni body. Jsou to ale kusy
piskovce - a jak cni pekne svisle vzhuru.
Obcas musite prolezt stesnanym prostorem mezi skalami a nekdy trochu i
zabloudite. No hlavni je, ze jsme se vratili zivi a zdravi zpet a mohli
prespat u jednoho soukromeho pronajimatele prostor v Podkrkonosi.
Na Prachovskych skalach nas take mile prekvapilo, ze tam
prodavali opravdove pivo, totiz pivo z Plzne, jak Gambrinus, tak Prazdroj.
Ne kazdy se narodi jako profesionalni fotograf, a tak se obcas misto
obliceje objevi vedle pohledu na Prachovske skaly pouze zdeformovane
a chlupate nohy. Na skalach primo za mnou jsme sledovali i par odvaznych
horolezcu, horolezkyni a horolezcat, ktera se tu mohou opravdu ukazat v
plne sile.
Vratime se ale zpet do budoucnosti. O den pozdeji jsme vyrazili na Snezku,
nejvyssi kopec Ceske republiky. V Peci pod Snezkou jsme museli nejprve
zjistit, kudy vede spravna cesta. Domorodci nam ale obvykle na otazky
neodpovedeli, pripadne odpovedeli chybne. "Snezka, jaka Snezka?" Nebo:
"Jo na Snezku, to musite lanovkou nebo uplne opacnym smerem, nez Snezka
je." Nakonec jsme se tam dostali, jak doklada tato svacina. Z vrcholu jsme
byli dokonce schopni zavolat mobilem.
Abych nemusel tyhle fotky mazat (ani
dalsi dve mene vyrazne fotky
tady a
tady), zaradim je na tuto stranku. V
Kalifornii v roce 2001 jsem si vyjel do centra Santa Barbary,
spolucyklistka na me zavolala, ze mam neco v neporadku (slo
o stojanek, ktery nebyl ve spravne pozici), vyklubala se z toho Jessica a
detaily ponecham v soukromi.
Pro soukromou potrebu sem vsak umistim dve ztrestene fotky.
Tohle je dalsi z nich. Kdybychom se nejmene jednou snazili, mohli jsme
mit z detske burgerove restaurace nejakou hezkou fotografii. Ponevadz jsme
ovsem delali to, co jsme delali, mame jen tyhle pitomosti.
