Kliknete sem pro zruseni ramecku
Stahnete si novou verzi Netscapu kliknutim na N-draka.
ENGLISH VERSION is not yet available.
Pro zvetseni na fotografii kliknete.
Podivejte se s nami do Karolina!
Bylo, nebylo, v roce 1348 zalozil velky kral cesky a cisar rimsky
Karel IV. univerzitu, ktera dnes nese jeho jmeno, Univerzita Karlova.
V historicke budove, kterou vidite na snimku, se konaji dulezite
kulturni udalosti a setkani.
Na nasledujici fotce uz jednu takovou udalost vidime. Banda fyziku prave
pochoduje vstric pro svuj nove nabyty titul magistra.
Abychom vnesli do veci trochu chaosu, podivejme se na okamzik tesne
po promoci, kde uz jeden z novych magistru stoji se svou sestrou
Hankou a rodici u sochy na dvorku.
Uplne vpravo vidite spoluzacka Miroslava Zacka, za mnou stoji
Mara Ozana, ktery studuje ve Svedsku. A jeste za nim, to jest na fotce
vlevo, stoji Lukas Pichl, bez jehoz peclive pomoci v praktikach a jinde
bych mozna tu skolu ani neudelal.
Vlevo mate jedinecnou prilezitost se podivat do publika v Karolinu,
slozeneho vetsinou z rodicu, sester a jinych pribuznych tech, kteri
na rozdil od nich musi stat.
Vsimnete si dokonale znudenych vyrazu ve tvari.
Vpravo zachytil fotograf skupinku fyziku tesne po obdrzeni trubky se semtexem.
Vlevo ode me je Jaroslav Zamastil a vpravo postupne Samuel Kvasnica,
Roman Sagner (ten nejvyssi), jmeno dalsiho kolegy jsem zapomnel a Miroslav Zacek.
Drive nez lide vynalezli motor, pouzivali k pohybu jeho predka,
takzvaneho promotora, ktereho zachytil lovec okamziku na snimku vlevo.
Ovsem hned na dalsim zaberu vpravo vidite, jak si podavame ruku
s profesorem Bedrichem Sedlakem, dekanem MFF UK. Tohle podani ruky
trvalo dele nez obvykle. S panem profesorem jsme meli par veselych
prihod, zminme aspon jednu strucnou.
Jednou jsme se spoluzackou
Majkou Pacherovou (dnes Zahradnikovou) sli na zkousku z fyziky.
Pote, co Majka jako prvni odzkousena odesla s trojkou, rekl mne pan
Sedlak: Ma hezke nohy, co?
Odpovedel jsem mu, ze sice ano, ale ze ji dal trojku (takze se
na neho nebudou usmivat). Ale to jsem ji nedal za ty nohy, dodal pan profesor.
Vsimnete si take zdeformovanych tvari na okraji snimku. Krome meho
ksichtu se neortogonalni transformaci nevyhl ani oblicej Tomase Zellerina
(zcela vlevo).
Na misto posledni fotky se nahodou dostal okamzik podani rukou
s dustojnym panem prorektorem v cervenem havu, ktery zastava svoji
ulohu asi take diky svym vyspelym hereckym schopnostem.
