Kliknete sem pro zruseni ramecku
Dotkni se myskou tohoto textu a rozjedes text dole

Pribeh jedne velke lasky

KODOVANI CESTINY, ENGLISH VERSION NOW!!!
Zacalo to jednoho unoroveho dne roku 1995. Ten den mely svatek vsechny nositelky tehoz jmena, jake ma hrdinka pribehu. S jednim znamym z BBSky jsme se dohodli, ze se musime videt i osobne, takze jsme si domluvili setkani v hospode. Chteli jsme probirat politiku a take hovorit o jednom BBS devceti. Tyz den jsem potkal kamarada z fakulty, ktery mne take nabidl, ze by se mnou rad sel cosi zapit do hospody.
 Prisli jsme na Rokosku, kde ovsem bylo beznadejne plno, shodli jsme se na tom, ze se presuneme do Pumpy, hospody v arealu nasich koleji. Sedli jsme ke stolu a zacali popijet a diskutovat. K nam si prisedla skupinka matfyzaku, kteri hrali karty, a tak jsme se k nim pripojili. Uz jste take zkouseli hrat prsi s tim, ze s kazdou lizanou kartou si musite loknout, pokud lizate alespon dve?
Existuje statistika, ze 60% paru se seznami v hospode. Preci jen, kdyz uz cloveka drobet ovladne alkohol, snadneji se muze stat, ze se mu nekdo fatalne zalibi. Pribeh, ktery vypravim, v tomto nevybocuje z prumeru.
 Najednou to prislo: k nasemu stolu si prisedl zazrak. Z takove blizkosti jsem pravdepodobne nikdy predtim neco tak krasneho nevidel. Co se delo s mou dusi, asi nejlepe dokresluje basnicka o par odstavcu nize. Obecne rozsireny predsudek o matfyzackach me privedl k omylu, ze onen div sveta studuje na jine fakulte univerzity. Matfyzacka skutecnost se mne odkryla asi dele nez po tydnu a celou tu dobu jsem tu divku znal pouze pod jeji komickou prezdivkou, kterou si vymyslila v rozsafne nalade onoho dnu cislo nula.
Bylo to setkani se stvorenim nejen krasnym, ale i sympatickym. Podle par slov moje podvedomi usoudilo, ze to urcite neni zadna sobecka holka, ktera veci na svete dela jen kvuli svemu pohodli. A jeji vira se zdala tak hluboka, ze ani roky se nezdaly byt dost dlouhe k jejimu pochopeni. Rozhodne to na me nepusobilo tak, ze by pro ni Buh byl nejakou drogou, kterou si musi pichat, aby se nedostavily abstinencni priznaky.
(Kdyz vstala od stolu, vsiml jsem si, ze meri asi o tri centimetry vice, nez ocekavala naplno pracujici fantazie (podle dodatecnych mereni asi o 1cm mene nez ja, coz pri moji ekonomicke a jeji stedrejsi konstituci znamena mimo jine i trosku inverzni poradi hmotnosti). Tento postreh me prilis neznepokojoval pri vedomi, ze treba skvele manzelstvi meho stryce je spojeno s inverznim poradim vysek. A jelikoz jsem postupne zacal poznavat, ze skutecne veri v Boha, vedel jsem, ze ani ona nepripisuje fyzickym povrchnostem vetsi vyznam a preferuje hlubsi hodnoty.)
Jednou jsem ji minul na schodisti a usoudil, ze musi bydlit v blizkosti trinacteho patra budovy A. Ja bydlil na devatenactem a chodil vetsinou pesky. Od toho dne se moje cesty po schodisti zkomplikovaly: vzdy nekde v 13.-14. patre jsem presel na druhe schodiste - a casto jeste ve zbyvajicim z obou pater zpet na puvodni schodiste. Moje usili slavilo uspech, v 15% pripadu jsem sel kolem Ni. :-)
Az jednoho duleziteho dne jsme sedeli u tehoz stolu na veceri. Toho vecera jsem zjistil i jeji krestni jmeno. Jak se za chvili ukaze, tato informace by mne bohate stacila, nicmene dozvedel jsem se i to, ze prijmeni se shoduje s jednim pomerne znamym umelcem, podle nehoz se jmenuje i dulezita zastavka prazske MHD. Vice jsem znat nepotreboval. V seznamu kolejaku na pocitacove siti jsem nasel 7 nositelek onoho krestniho jmena, vsechny krome Te Jedne bydlily dost daleko od A1422, studovaly vyrazne odlisne obory od toho, ktery jsem jiz vypatral - a navic, Ta Jedna mela i zname prijmeni...
Venoval jsem asi hodinku a nechal sve srdce sepsat basen, kterou jsem nasledujici rano vstrcil pod dvere A1422. (Zmenena jsou 2 jmena !!!)

Za Ujezdem

Censored after a request...
Cestujici v tramvaji
maji usmev na lici,
kdyz znamou znelku zahraji
v Rembrandtove ulici.

Jemna ruka umelcova
v dusi kresli ideal
krasnejsi nez vsechna slova,
a tak je necham opodal.

Kde bys hledal v zemi ceske
krasku ve snu zjevenou?
Na matfyzu divky hezke
nedostaly zelenou.

Presto v miste nejtemnejsim,
v Pumpe plne alkoholu,
zmamen vic nez pivem zdejsim
byl jsem tou, jez sedla k stolu.

Stacil pohled jejich oci
k revoluci v srdci mem,
zpatky jiskra nepreskoci,
skonci v pive nahorklem.

Presto Ti chci, Renco mila
dnes Ti vseho stesti poprat,
abys stale usmev mela,
a lasku, ktera umi ohrat.
Ozvena se dostavila, pri jednom z kvazipravidelnych setkani na 14.patre jsem po nezne recenych slovech "bylo to moc hezke..." stravil asi pulhodinu ve stavu meditace na schodisti. A tento stav srdce pokracoval vice nez rok...
Tehdy pro me byla, skoro bych se nebal rici, bohem. Tak krasne devce - a je verici, coz pro me znamenalo automatickou predstavu, ze jeji mravni profil je hezci nez profil nejakeho ateisty. Byl jsem presvedcen, ze s tak hlubokou virou, jakou jsem u ni videl, bude vzdy pripravena pomoci cloveku, obetovat sve osobni, egoisticke zajmy ve prospech neceho vyssiho, plnit sliby atp. Vzdy rada vyslechne cizi varovani a s bozi pomoci vzdy bude hledat nejlepsi cestu. Bude nasledovat Jezise a rany bude vzdy schopna odplacet cukrem.
 A ja naopak byl odhodlan udelat vse pro ni, mozna i k obetem nejdrazsim.
Tu dobu jsem si myslil, ze ona sama nebude napr. hledat partnera podle nejakych jednoduchosti - jestli je treba prachaty, krasny (nebo dokonce vysoky). Presto mne pripadalo prirozene, ze by ji osud mel prihrat cloveka nejen cestneho, zraleho, rozumne sebevedomeho, vsak altruistickeho, kulturne zalozeneho a hloubaveho..., nybrz asi i telesne zdatneho apod. A byl jsem odhodlan i teto dokonalosti osudu pomoci svou askezi.
 Ackoli me trochu pobavila Jeji predstava o dnesnim pohledu vedy na svet, o jejich slovech, ze zacne studovat i fyziku, jsem temer nepochyboval. Spatril jsem, ze na to dostala od Boha dostatek schopnosti. A jaksi jsem si chtel myslet a myslel, ze ma vnitrni vuli hledat pravdu - a ze ji tedy nemuze zustat vlastni prostoducha vira lidi, kteri upalili Bruna, s doslovnou interpretaci Pisma a placatosti nasi Zeme.
"Vedel" jsem, ze i v te fyzice bude mit jednou jasno, a pokud dojde k jinym zaverum nez standardni veda, bude to i pro me neco znamenat. Tehdy mela ve skole same jednicky a zadna prekazka se nezdala byt prilis vysoka.
 Jak by clovek mohl zapomenout na ty prochazky prirodou kolem koleji, kdyz pocasi bylo nejmene tak krasne jako dnes. A v pameti navzdy zustanou i jeji vypraveni o Bohu. Byla tolik odhodlana nechat se vychovavat Bohem, bylo v ni tolik chuti Boha poznat a pripravenosti k poznani, ze Buh je jiny, nez si dosud myslila. Zdalo se mne zcela jasne, o kolik moc muze zmenit ona me k lepsimu - ovsem take naopak se zdaly pocetne veci, ve kterych jsem citil, ze ja mohu katalyzovat jeji vyvoj k dokonalosti.
Kdyz jsem se dozvedel, jaka rana v rodine ji potkala, hnuti v mem srdci jeste zesililo. Videl jsem, ze se pisi dejiny...
/pokracovani priste/

Pribeh jedne velke lasky II.

 Zacinalo jaro. Slavici i jejich ostatni ptaci kolegove zpivali, rostliny i stromy se zacinaly probouzet k zivotu. Jednoho slunneho dne jsme si vysli na vylet kolem Vltavy a mluvili snad o vsech vecech na svete, tu dobu se vsak stala nejvetsim tematem vira a jeji vztah k vede.
 Hrdinka meho srdce, rikejme ji Renata Rembrandtova, mne davala precist knizky od krestanskych autoru a ja prelouskal kazdou behem dne. Nalezal jsem v nich urcita neporozumeni vedecke metode (ktera pro me nebyla novinkou), ale tolik mne nevadilo, ze s nimi Renata souhlasi. Pilire lasky asi byly prece jenom jine, nez ze by se stala idealni spolubadatelkou ve vede.
Jednoho vecera jsme podnikli cestu do historicke Prahy, abychom si prohledli mimo jine i Rembrandtovu ulici. Jak jsem se zanedlouho dozvedel, shoda jmen nebyla nahodna, malir Rembrandt byl skutecne Renatinym pribuznym. Z koleje jsme vyrazili v osm hodin, vratili jsme se po pulnoci. Na vylete me Renca fascinovala nejednim zajimavym vypravenim treba o tom, jak je pokorne pripravena na to, kdyby byla privolana na onen svet, a jak si dela obavy hlavne o to, co by to vyvedlo s jejimi blizkymi. Renate a ani mne, pokud si dobre pamatuji, se nevyhly slzy dojeti.
 Tehdy byla elitni studentkou i ve skole, a tak jsem s nadsenim naslouchal tomu, jak se z jejich kruhu prihlasili na zkousku v predterminu dva - a ten druhy se jeste na posledni chvili skrtl. Dovidal jsem se, ze vyrustala v chlapeckem prostredi a ze treba "paka", kterou zkusi s klukem, konciva casto spolecenskym trapasem. To musim potvrdit - na jeji pretlaceni jsem potreboval vynalozit vetsi usili nez u lecktereho kluka.
Ale asi se ptate, co se delo na druhe strane srdecni snury? Mnozi ocekavaji obvykle popisovani jednostranneho vztahu. Ale to bychom situaci znacne zjednodusili. Jednou jsem byl v pocitacove laboratori zavolan k telefonu a Renata me pozvala "na koberecek" do sveho pokoje. Vysvetlila, ze se ji libim, ale ze mezi nami nemuze byt nikdy nic, co byva mezi holkou a klukem, ponevadz jsem neverici (z pohledu jejiho a Krestanskeho spolecenstvi). Ja, idealista, to samozrejme chapal tak, ze rozvazne hleda partnera cestneho a ktery ma pokoru - "boji se zarmoutit Boha", a ani nahodou jsem v te dobe nebyl naklonen nazoru, ze si chce vzit zasadne clena nejake cirkve a cloveka, ktery musi byt presvedcen, ze Zeme stoji na pilirich, ze Stvoritel sveta ma jako sve vedlejsi povolani privadeni nevinnych nemanzelskych deti s pannami na svet (ctenar snad promine formulaci) a jejich obetovani a ze i zbytek Bible je doslova pravda. Rikal jsem si, ze takova izolace od vsech "vedeckych kaciru" je minulosti snad uz od sedmnacteho stoleti, kdy se objevily prvni vydobytky Galileovy metody, a zvlaste je urcite cizi chytre studentce matematicko-fyzikalni fakulty Univerzity Karlovy na konci 20.stoleti.
 Privedl jsem Rencu k systematickemu vyuzivani vyhod elektronicke posty a zacali jsme si psat moc zajimave dopisy a take "SEND command messages" na novellske siti. A objevila se hezka osloveni do ankety "jak rikate sve mile ci svemu milemu", a to na obe strany. S tou nejzivotaschopnejsi dvojici osloveni zacala Ona a bylo to velke sladke sousto pro me srdce.
Seznamil jsem Ji se svym spolubydlikem - za par tydnu se Smolda (userid on Liane) vyhlasil za Jejiho "bratra" a zustavaji dobrymi kamarady dodnes. Se zajmem jsem sledoval Renciny uspechy s poslednimi zapocty a pomahal ji s jeji (evoluci vzniklou z moji, ktera vysla z MadGeorgovy) prvni (a dalsimi) hypertextovou domaci strankou.
 Prisly prazdniny. Renca odjela na tri mesice do Anglie a vymenili jsme si nekolik dopisu (priznavam, ze jsem jich napsal mene nez dostal), vetsinou s nabozenskou tematikou. K "jejimu" svatku (kdy je v kalendari napsana jeji prezdivka) jsem ji chtel poslat kvetiny, a proto jsem na IRC neustale vyhlizel nekoho pomoci prikazu /who *.bolton.ac.uk. Nejnadejnejsi byl prvni chlapik, ktery bohuzel rychle odesel - a ostatni ochotou vubec neplytvali. O prazdninach jsme take ctyrikrat mezistatne telefonovali, dvakrat na kazdou stranu. Dodnes nevim, zda duvodem Renatinych telefonatu byla opravdu podivna zadost o zmenu hesla v Praze. Zajiste, ze v tezkych chvilich nasi lasky me Renata ujistovala, ze v tom nic jineho nebylo.
Travil jsem hodne casu ctenim Bible a spatril prvni pozastavenihodne rysy Renatiny viry. V dopisech se divila, jak kral Saul mohl byt tak neposlusny a zhyraly, ze neuposlechl prikazu z ust Samuela - totiz boziho prikazu k vyhlazeni sousedniho naroda Amalechu (ktery zpomaloval putovani Zidu do Izraele) do posledniho kojence, ale dovolil si vyvrazdit jen vsechny krome krale a domaciho zvirectva. A obdivovala Davida, ktery pry uz davno mohl zlobiveho krale Saula zabit, ale presto cekal, az ho dosadi na trun sam Buh.
 Rikal jsem si, ze historie Davidova je uz davno pryc (Samuelovi, Saulovi i Davidovi vymeril osud rovnym dilem 40 let vlady nad Izraelem) a dnesni doba nemuze nastolit podobne otazky, v nichz bychom se rozchazeli.
Po prazdninach jsme se opet takrka denne vidali. Casteji jsem ji rikal, jak moc je krasna, a vydrzeli jsme se jen tak hodiny divat vzajemne do oci. Do kolejniho vysilani prijel Jaro Krivohlavy - krestansky teoretik partnerskych vztahu, s jehoz nazory takrka zcela souhlasim a je pro me v leccems autoritou - a najednou mne zatelefonoval na pokoj. Ujistil jsem ho, ze bohuzel mam prave dost prace, a pro jistotu jsem chtel uteci z pokoje. "Nejsem prece zbabelec," rekl jsem si a vratil se. Za chvili opravdu zazvonila Renata a Jaro - s otazkou, jak spojit kapitoly Jarovy nove knihy v T602 do jednoho souboru. (To byla samozrejme jenom zaminka, Jaro chtel videt autora jedine sady dotazu, ktere pred vysilanim dostal. Na jakesi konferenci mu slecna namitla, ze krestane jsou suchari, tak ji opacil, ze by byla prekvapena, kolik sexualnich zazitku mel s manzelkou. Jako verici posluchacka jsem ho tedy pozadal o nejaky recept. Odpovedel vyhybave.)
 Prisla take vhodna doba k realizaci Toomovych slov "budes frajer, jestli ji dotahnes i na BBS". Ve skutecnosti to nebylo obtizne. Tezsi se mne pote zdalo ji dostat ve tri rano VEN z BBS.
Dalsi tyden mluvil v tomtez krestanskem vysilani jakysi Tomas Frantik a pred publikem inteligentnich matfyzaku, kde se ke stejne vire hlasi asi procento lidi, obhajoval ideu, ze si "verici" clovek nikdy nesmi najit "neverici" partnerku. (To nebylo nic noveho, z Rencina sboru vyloucili jedno devce jenom za to, ze si vzala nevericiho hocha, a sama Renata se k tomuto nazoru hlasila.)
 Moje vysvetlovani nesouhlasu s touto izolacionistickou politikou se stalo zaminkou tzv. velkeho tresku. Renka :) (uziji Kolesova terminu, nebot me stejne vsichni ujistuji, ze vedi, o kom jde rec) tehdy odmitla prijit na navstevu. Pry to tak dale nejde, abychom si hledeli zamilovane do oci a pritom vedeli, ze to nikam nevede.
Presto se situace s tydny vylepsovala a temer puvodniho stavu dosahla v den mych 22.narozenin, 5.prosince 1995. Ten den jsme meli trochu slavnostnejsi zasedani studentske komory senatu (SKAS). Renka (sice o dve hodiny pozdeji, ale presto) prisla na zasedani SKAS a (navzdory nachlazeni) zazpivala hymnu SKASu, diky cemuz jsem vyhral pizzu od (userid) vitab1.
 (Na prvnim zasedani SKAS, jehoz jsem se ucastnil, jsem jen tak zertem navrhl, ze bychom meli mit hymnu SKASu. Predseda si, opet zertem, jeji slozeni hned poznacil jako muj ukol. Ja v zertech pokracoval a slova a hudbu hymny u klaviru slozil a nahral a vitab1 mne slibil pizzu, kdyz docilim, aby ji Renca zazpivala na schuzi.)
Noty jsou psany 'ascii' :-), velka pismena jsou hlubsi oktava. Rytmus zatim nedodavam. V kompozici se stridaji 'mollove (vpravo) melancholicke' a 'durove budovatelske' pasaze. Pismena v zavorkach jsou doporucene (betaverze) doprovodne akordy. Specialni stranka hymny s MIDI je ZDE.

Hymna Studentske komory AS MFF UK

My ve Studentske komore(ami) A A H A As A f e
Akademickeho senatu(F) A As A H A As A f e
rozumime pokore(dmi) A H A As A f e
a myslenky nechcem' od statu.(C) A As A H A As A f e
Nasim ukolem jsou stastne zitrky,(F) f g a- a a a h a (C) a g,
proto pracujem', sklizime diky.d e (G) f- f f f g f (C) f e.
Matfyz se ctyrmi svymi oboryc d (ami) e- e e f e (emi) e- d d
docka se od nas radne podpory.H c (dmi) d- d d e d (C) d- c c.
Vyucovat (U), integrovat (M),f g (F) a a, h a (C) a g,
kondenzovat (F), programovat (I)d e (G) f f, g f (C) f e
at lidi fakulta nauci.c c c (F) A c f (C) g e g
Pohledme sobe do oci!d e (G) f G d (C) d c c.
Po navratu z jednani nekdy po pulnoci me cekala krasne navonena Renata v krasne navonenem pokoji s uzasnym dortem, ktery pripravila se Smoldovou asistenci. Dokazete si predstavit, jak na me musila pusobit ta vune, kdyz oba meli ten den zacpane nosy a darky nastrikali tak, aby je citili?
Nasledujici dny jsme se dortem navzajem krmili a byla to krasa.
 I ta jeji vune se stala pro me zaklinadlem, cele prazdniny jsem tu vuni nekde potkaval a upadal tak do stavu zamilovaneho vzpominani. Kolik dni jsem stravil tim, ze jsem v sepotu vykrikoval jeji jmeno v patem pade... A jakoby naschval vsechny veci kolem mne ji musily pripominat. Ulice, kterou jsem prochazel, se naschval jmenovala "Bivojova" (z jeji prezdivky jsou vynechana dve pismena) atd. atd.
Jakou nadeji mela tehdy, po velkem tresku, nase laska? 1%, 5% nebo 40%? O tom mozna zase jindy.
/pokracovani priste/
Misto tretiho dilu par slov. Bitvu o Renatino srdce jsem tehdy vyhral, Renata se sverovala svym pratelum, ze uz sice nekolikrat mela rada nevericiho hocha, ale nikdy netusila, ze to muze byt tak silne a tezke. Pokud jste se vsak trochu vcitili do mych citu, zaverem pribehu vas asi nepotesim.
Zatim to vypada tak, ze na nas vztah byl osud tvrdy. V rijnu 1998 se totiz planuje Renatina svatba s jednim krestanem z MFF, rikejme mu Slava Rezac. Neni to az tak neocekavane. O Slavovi jsem davno vedel, ze je z krestanu v sirokem okoli temer jediny, ktery alespon na povrchu jevi jisty zajem o divky, a prave tento postreh mne vzdy napomahal udrzovat si optimismus a viru v nasi budoucnost. Se Slavou jsme spolu byli ve Studentskem senatu a Renata o nem vzdycky rikala, ze je "nejaky divny". Kolegialne jsem ho branil, a jak se zda, az prilis dobre.
Pro ty, kteri vedi o nejnovejsich pribezich tak malo jako ja, tedy nutne cely vyvoj vypada jako jedna nabozensky podminena svatba z rozumu, v niz divka odhazuje idealy sveho srdce na oltar viry a cirkevni predstavy sporadaneho zivota. Ale kdo vi, mozna svuj odpor k Slavovi opravdu ztratila a snad ho ma i rada. Snad muze ze shody nabozenskych nazoru vyrust i laska. Ale to uz je jiste jiny pribeh.
Od doby, kdy byl psan predchozi odstavec, zase uplynul nejaky ten rok. Plno veci se stalo a zmenilo, ale Lenka Hellichova, dnes se pysnici jmenem Lenka Ostra, a ja se v hloubi porad milujeme. Pribeh jeste nekonci.

S Lenkou jsem se snazil...

Made by LUMO Patek, 5.dubna 1996

Jste prave ctenarem teto stranky.