P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky

KODOVANI CESTINY , ENGLISH VERSION NOW!!!

Za‡alo to jednoho £norov‚ho dne roku 1995. Ten den mˆly sv tek v¨echny nositelky t‚ho‘ jm‚na, jak‚ m hrdinka p©¡bˆhu. S jedn¡m zn m˜m z BBSky jsme se dohodli, ‘e se mus¡me vidˆt i osobnˆ, tak‘e jsme si domluvili setk n¡ v hospodˆ. Chtˆli jsme prob¡rat politiku a tak‚ hovo©it o jednom BBS dˆv‡eti. T˜‘ den jsem potkal kamar da z fakulty, kter˜ mnˆ tak‚ nab¡dl, ‘e by se mnou r d ¨el cosi zap¡t do hospody.

P©i¨li jsme na Rokosku, kde ov¨em bylo beznadˆjnˆ plno, shodli jsme se na tom, ‘e se p©esuneme do Pumpy, hospody v are lu na¨ich kolej¡. Sedli jsme ke stolu a za‡ali pop¡jet a diskutovat. K n m si p©isedla skupinka matfyz k–, kte©¡ hr li karty, a tak jsme se k nim p©ipojili. U‘ jste tak‚ zkou¨eli hr t pr¨¡ s t¡m, ‘e s ka‘dou l¡zanou kartou si mus¡te loknout, pokud l¡z te alespo¤ dvˆ?

Existuje statistika, ‘e 60% p r– se sezn m¡ v hospodˆ. P©eci jen, kdy‘ u‘ ‡lovˆka drobet ovl dne alkohol, snadnˆji se m–‘e st t, ‘e se mu nˆkdo fat lnˆ zal¡b¡. P©¡bˆh, kter˜ vypr v¡m, v tomto nevybo‡uje z pr–mˆru.

Najednou to p©i¨lo: k na¨emu stolu si p©isedl z zrak. Z takov‚ bl¡zkosti jsem pravdˆpodobnˆ nikdy p©edt¡m nˆco tak kr sn‚ho nevidˆl. Co se dˆlo s mou du¨¡, asi nejl‚pe dokresluje b sni‡ka o p r odstavc– n¡‘e. Obecnˆ roz¨¡©en˜ p©edsudek o matfyza‡k ch mˆ p©ivedl k omylu, ‘e onen div svˆta studuje na jin‚ fakultˆ univerzity. Matfyz ck skute‡nost se mnˆ odkryla asi d‚le ne‘ po t˜dnu a celou tu dobu jsem tu d¡vku znal pouze pod jej¡ komickou p©ezd¡vkou, kterou si vymyslila v roz¨afn‚ n ladˆ onoho dnu ‡¡slo nula.

Bylo to setk n¡ se stvo©en¡m nejen kr sn˜m, ale i sympatick˜m. Podle p r slov moje podvˆdom¡ usoudilo, ‘e to ur‡itˆ nen¡ ‘ dn sobeck holka, kter vˆci na svˆtˆ dˆl jen kv–li sv‚mu pohodl¡. A jej¡ v¡ra se zd la tak hlubok , ‘e ani roky se nezd ly b˜t dost dlouh‚ k jej¡mu pochopen¡. Rozhodnˆ to na mˆ nep–sobilo tak, ‘e by pro n¡ B–h byl nˆjakou drogou, kterou si mus¡ p¡chat, aby se nedostavily abstinen‡n¡ p©¡znaky.

(Kdy‘ vstala od stolu, v¨iml jsem si, ‘e mˆ©¡ asi o t©i centimetry v¡ce, ne‘ o‡ek vala naplno pracuj¡c¡ fantazie (podle dodate‡n˜ch mˆ©en¡ asi o 1cm m‚nˆ ne‘ j , co‘ p©i moj¡ ekonomick‚ a jej¡ ¨tˆd©ej¨¡ konstituci znamen mimo jin‚ i tro¨ku inverzn¡ po©ad¡ hmotnost¡). Tento post©eh mˆ p©¡li¨ neznepokojoval p©i vˆdom¡, ‘e t©eba skvˆl‚ man‘elstv¡ m‚ho str˜ce je spojeno s inverzn¡m po©ad¡m v˜¨ek. A jeliko‘ jsem postupnˆ za‡al pozn vat, ‘e skute‡nˆ vˆ©¡ v Boha, vˆdˆl jsem, ‘e ani ona nep©ipisuje fyzick˜m povrchnostem vˆt¨¡ v˜znam a preferuje hlub¨¡ hodnoty.)

Jednou jsem ji minul na schodi¨ti a usoudil, ‘e mus¡ bydlit v bl¡zkosti t©in ct‚ho patra budovy A. J bydlil na devaten ct‚m a chodil vˆt¨inou pˆ¨ky. Od toho dne se moje cesty po schodi¨ti zkomplikovaly: v‘dy nˆkde v 13.-14. pat©e jsem p©e¨el na druh‚ schodi¨tˆ - a ‡asto je¨tˆ ve zb˜vaj¡c¡m z obou pater zpˆt na p–vodn¡ schodi¨tˆ. Moje £sil¡ slavilo £spˆch, v 15% p©¡pad– jsem ¨el kolem N¡. :-)

A‘ jednoho d–le‘it‚ho dne jsme sedˆli u t‚ho‘ stolu na ve‡e©i. Toho ve‡era jsem zjistil i jej¡ k©estn¡ jm‚no. Jak se za chv¡li uk ‘e, tato informace by mnˆ bohatˆ sta‡ila, nicm‚nˆ dozvˆdˆl jsem se i to, ‘e p©¡jmen¡ se shoduje s jedn¡m pomˆrnˆ zn m˜m umˆlcem, podle nˆho‘ se jmenuje i d–le‘it zast vka pra‘sk‚ MHD. V¡ce jsem zn t nepot©eboval. V seznamu kolej k– na po‡¡ta‡ov‚ s¡ti jsem na¨el 7 nositelek onoho k©estn¡ho jm‚na, v¨echny kromˆ T‚ Jedn‚ bydlily dost daleko od A1422, studovaly v˜raznˆ odli¨n‚ obory od toho, kter˜ jsem ji‘ vyp tral - a nav¡c, Ta Jedna mˆla i zn m‚ p©¡jmen¡...

Vˆnoval jsem asi hodinku a nechal sv‚ srdce sepsat b se¤, kterou jsem n sleduj¡c¡ r no vstr‡il pod dve©e A1422. (Zmˆnˆna jsou 2 jm‚na !!!)

Za —jezdem

Censored after a request...

Cestuj¡c¡ v tramvaji
maj¡ £smˆv na l¡ci,
kdy‘ zn mou znˆlku zahraj¡
v Rembrandtovˆ ulici.

Jemn ruka umˆlcova
v du¨i kresl¡ ide l
kr snˆj¨¡ ne‘ v¨echna slova,
a tak je nech m opod l.

Kde bys hledal v zemi ‡esk‚
kr sku ve snu zjevenou?
Na matfyzu d¡vky hezk‚
nedostaly zelenou.

P©esto v m¡stˆ nejtemnˆj¨¡m,
v Pumpˆ pln‚ alkoholu,
zm men v¡c ne‘ pivem zdej¨¡m
byl jsem tou, je‘ sedla k stolu.

Sta‡il pohled jej¡ch o‡¡
k revoluci v srdci m‚m,
zp tky jiskra nep©esko‡¡,
skon‡¡ v pivˆ naho©kl‚m.

P©esto Ti chci, Ren‡o mil
dnes Ti v¨eho ¨tˆst¡ pop© t,
abys st le £smˆv mˆla,
a l sku, kter um¡ oh© t.

Ozvˆna se dostavila, p©i jednom z kvazipravideln˜ch setk n¡ na 14.pat©e jsem po nˆ‘nˆ ©e‡en˜ch slovech "bylo to moc hezk‚..." str vil asi p–lhodinu ve stavu meditace na schodi¨ti. A tento stav srdce pokra‡oval v¡ce ne‘ rok...

Tehdy pro mˆ byla, skoro bych se neb l ©¡ci, bohem. Tak kr sn‚ dˆv‡e - a je vˆ©¡c¡, co‘ pro mˆ znamenalo automatickou p©edstavu, ‘e jej¡ mravn¡ profil je hez‡¡ ne‘ profil nˆjak‚ho ateisty. Byl jsem p©esvˆd‡en, ‘e s tak hlubokou v¡rou, jakou jsem u n¡ vidˆl, bude v‘dy p©ipravena pomoci ‡lovˆku, obˆtovat sv‚ osobn¡, egoistick‚ z jmy ve prospˆch nˆ‡eho vy¨¨¡ho, plnit sliby atp. V‘dy r da vyslechne ciz¡ varov n¡ a s bo‘¡ pomoc¡ v‘dy bude hledat nejlep¨¡ cestu. Bude n sledovat Je‘¡¨e a r ny bude v‘dy schopn odpl cet cukrem.

A j naopak byl odhodl n udˆlat v¨e pro ni, mo‘n i k obˆtem nejdra‘¨¡m.

Tu dobu jsem si myslil, ‘e ona sama nebude nap©. hledat partnera podle nˆjak˜ch jednoduchost¡ - jestli je t©eba prachat˜, kr sn˜ (nebo dokonce vysok˜). P©esto mnˆ p©ipadalo p©irozen‚, ‘e by j¡ osud mˆl p©ihr t ‡lovˆka nejen ‡estn‚ho, zral‚ho, rozumnˆ sebevˆdom‚ho, v¨ak altruistick‚ho, kulturnˆ zalo‘en‚ho a hloubav‚ho..., n˜br‘ asi i tˆlesnˆ zdatn‚ho apod. A byl jsem odhodl n i t‚to dokonalosti osudu pomoci svou askez¡.

A‡koli mˆ trochu pobavila Jej¡ p©edstava o dne¨n¡m pohledu vˆdy na svˆt, o jej¡ch slovech, ‘e za‡ne studovat i fyziku, jsem t‚mˆ© nepochyboval. Spat©il jsem, ‘e na to dostala od Boha dostatek schopnost¡. A jaksi jsem si chtˆl myslet a myslel, ‘e m vnit©n¡ v–li hledat pravdu - a ‘e j¡ tedy nem–‘e z–stat vlastn¡ prostoduch v¡ra lid¡, kte©¡ up lili Bruna, s doslovnou interpretac¡ P¡sma a placatost¡ na¨¡ Zemˆ.

"Vˆdˆl" jsem, ‘e i v t‚ fyzice bude m¡t jednou jasno, a pokud dojde k jin˜m z vˆr–m ne‘ standardn¡ vˆda, bude to i pro mˆ nˆco znamenat. Tehdy mˆla ve ¨kole sam‚ jedni‡ky a ‘ dn p©ek ‘ka se nezd la b˜t p©¡li¨ vysok .

Jak by ‡lovˆk mohl zapomenout na ty proch zky p©¡rodou kolem kolej¡, kdy‘ po‡as¡ bylo nejm‚nˆ tak kr sn‚ jako dnes. A v pamˆti nav‘dy z–stanou i jej¡ vypr vˆn¡ o Bohu. Byla tolik odhodl na nechat se vychov vat Bohem, bylo v n¡ tolik chuti Boha poznat a p©ipravenosti k pozn n¡, ‘e B–h je jin˜, ne‘ si dosud myslila. Zd lo se mnˆ zcela jasn‚, o kolik moc m–‘e zmˆnit ona mˆ k lep¨¡mu - ov¨em tak‚ naopak se zd ly po‡etn‚ vˆci, ve kter˜ch jsem c¡til, ‘e j mohu katalyzovat jej¡ v˜voj k dokonalosti.

Kdy‘ jsem se dozvˆdˆl, jak r na v rodinˆ ji potkala, hnut¡ v m‚m srdci je¨tˆ zes¡lilo. Vidˆl jsem, ‘e se p¡¨¡ dˆjiny...

/pokra‡ov n¡ p©¡¨tˆ/

P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky II.

Za‡¡nalo jaro. Slav¡ci i jejich ostatn¡ pta‡¡ kolegov‚ zp¡vali, rostliny i stromy se za‡¡naly probouzet k ‘ivotu. Jednoho slunn‚ho dne jsme si vy¨li na v˜let kolem Vltavy a mluvili snad o v¨ech vˆcech na svˆtˆ, tu dobu se v¨ak stala nejvˆt¨¡m t‚matem v¡ra a jej¡ vztah k vˆdˆ.

Hrdinka m‚ho srdce, ©¡kejme j¡ Ren ta Rembrandtov , mnˆ d vala p©e‡¡st kn¡‘ky od k©esŸansk˜ch autor– a j p©elouskal ka‘dou bˆhem dne. Nal‚zal jsem v nich ur‡it neporozumˆn¡ vˆdeck‚ metodˆ (kter pro mˆ nebyla novinkou), ale tolik mnˆ nevadilo, ‘e s nimi Ren ta souhlas¡. Pil¡©e l sky asi byly p©ece jenom jin‚, ne‘ ‘e by se stala ide ln¡ spolubadatelkou ve vˆdˆ.

Jednoho ve‡era jsme podnikli cestu do historick‚ Prahy, abychom si prohl‚dli mimo jin‚ i Rembrandtovu ulici. Jak jsem se zanedlouho dozvˆdˆl, shoda jmen nebyla n hodn , mal¡© Rembrandt byl skute‡nˆ Ren tin˜m p©¡buzn˜m. Z koleje jsme vyrazili v osm hodin, vr tili jsme se po p–lnoci. Na v˜letˆ mˆ Ren‡a fascinovala nejedn¡m zaj¡mav˜m vypr vˆn¡m t©eba o tom, jak je pokornˆ p©ipravena na to, kdyby byla p©ivol na na onen svˆt, a jak si dˆl obavy hlavnˆ o to, co by to vyvedlo s jej¡mi bl¡zk˜mi. Ren tˆ a ani mnˆ, pokud si dob©e pamatuji, se nevyhly slzy dojet¡.

Tehdy byla elitn¡ studentkou i ve ¨kole, a tak jsem s nad¨en¡m naslouchal tomu, jak se z jejich kruhu p©ihl sili na zkou¨ku v p©edterm¡nu dva - a ten druh˜ se je¨tˆ na posledn¡ chv¡li ¨krtl. Dov¡dal jsem se, ‘e vyr–stala v chlapeck‚m prost©ed¡ a ‘e t©eba "p ka", kterou zkus¡ s klukem, kon‡¡v ‡asto spole‡ensk˜m trapasem. To mus¡m potvrdit - na jej¡ p©etla‡en¡ jsem pot©eboval vynalo‘it vˆt¨¡ £sil¡ ne‘ u leckter‚ho kluka.

Ale asi se pt te, co se dˆlo na druh‚ stranˆ srde‡n¡ ¨¤–ry? Mnoz¡ o‡ek vaj¡ obvykl‚ popisov n¡ jednostrann‚ho vztahu. Ale to bychom situaci zna‡nˆ zjednodu¨ili. Jednou jsem byl v po‡¡ta‡ov‚ laborato©i zavol n k telefonu a Ren ta mˆ pozvala "na kobere‡ek" do sv‚ho pokoje. Vysvˆtlila, ‘e se j¡ l¡b¡m, ale ‘e mezi n mi nem–‘e b˜t nikdy nic, co b˜v mezi holkou a klukem, ponˆvad‘ jsem nevˆ©¡c¡ (z pohledu jej¡ho a K©esŸansk‚ho spole‡enstv¡). J , idealista, to samoz©ejmˆ ch pal tak, ‘e rozv ‘nˆ hled partnera ‡estn‚ho a kter˜ m pokoru - "boj¡ se zarmoutit Boha", a ani n hodou jsem v t‚ dobˆ nebyl naklonˆn n zoru, ‘e si chce vz¡t z sadnˆ ‡lena nˆjak‚ c¡rkve a ‡lovˆka, kter˜ mus¡ b˜t p©esvˆd‡en, ‘e Zemˆ stoj¡ na pil¡©¡ch, ‘e Stvo©itel svˆta m jako sv‚ vedlej¨¡ povol n¡ p©iv dˆn¡ nevinn˜ch neman‘elsk˜ch dˆt¡ s pannami na svˆt (‡ten © snad promine formulaci) a jejich obˆtov n¡ a ‘e i zbytek Bible je doslova pravda. ž¡kal jsem si, ‘e takov izolace od v¨ech "vˆdeck˜ch kac¡©–" je minulost¡ snad u‘ od sedmn ct‚ho stolet¡, kdy se objevily prvn¡ v˜dobytky Galileovy metody, a zvl ¨tˆ je ur‡itˆ ciz¡ chytr‚ studentce matematicko-fyzik ln¡ fakulty Univerzity Karlovy na konci 20.stolet¡.

P©ivedl jsem Ren‡u k systematick‚mu vyu‘¡v n¡ v˜hod elektronick‚ po¨ty a za‡ali jsme si ps t moc zaj¡mav‚ dopisy a tak‚ "SEND command messages" na novellsk‚ s¡ti. A objevila se hezk osloven¡ do ankety "jak ©¡k te sv‚ mil‚ ‡i sv‚mu mil‚mu", a to na obˆ strany. S tou nej‘ivotaschopnˆj¨¡ dvojic¡ osloven¡ za‡ala Ona a bylo to velk‚ sladk‚ sousto pro m‚ srdce.

Sezn mil jsem Ji se sv˜m spolubydl¡kem - za p r t˜dn– se Smolda (userid on Liane) vyhl sil za Jej¡ho "bratra" a z–st vaj¡ dobr˜mi kamar dy dodnes. Se z jmem jsem sledoval Ren‡iny £spˆchy s posledn¡mi z po‡ty a pom hal j¡ s jej¡ (evoluc¡ vzniklou z moj¡, kter vy¨la z MadGeorgovy) prvn¡ (a dal¨¡mi) hypertextovou dom c¡ str nkou.

P©i¨ly pr zdniny. Ren‡a odjela na t©i mˆs¡ce do Anglie a vymˆnili jsme si nˆkolik dopis– (p©izn v m, ‘e jsem jich napsal m‚nˆ ne‘ dostal), vˆt¨inou s n bo‘enskou tematikou. K "jej¡mu" sv tku (kdy je v kalend ©i napsan jej¡ p©ezd¡vka) jsem j¡ chtˆl poslat kvˆtiny, a proto jsem na IRC neust le vyhl¡‘el nˆkoho pomoc¡ p©¡kazu /who *.bolton.ac.uk. Nejnadˆjnˆj¨¡ byl prvn¡ chlap¡k, kter˜ bohu‘el rychle ode¨el - a ostatn¡ ochotou v–bec nepl˜tvali. O pr zdnin ch jsme tak‚ ‡ty©ikr t mezist tnˆ telefonovali, dvakr t na ka‘dou stranu. Dodnes nev¡m, zda d–vodem Ren tin˜ch telefon t– byla opravdu podivn ‘ dost o zmˆnu hesla v Praze. Zajist‚, ‘e v tˆ‘k˜ch chv¡l¡ch na¨¡ l sky mˆ Ren ta uji¨Ÿovala, ‘e v tom nic jin‚ho nebylo.

Tr vil jsem hodnˆ ‡asu ‡ten¡m Bible a spat©il prvn¡ pozastaven¡hodn‚ rysy Ren tiny v¡ry. V dopisech se divila, jak kr l Saul mohl b˜t tak neposlu¨n˜ a zh˜ral˜, ‘e neuposlechl p©¡kazu z £st Samuela - toti‘ bo‘¡ho p©¡kazu k vyhlazen¡ sousedn¡ho n roda Amalech– (kter˜ zpomaloval putov n¡ ’id– do Izraele) do posledn¡ho kojence, ale dovolil si vyvra‘dit jen v¨echny kromˆ kr le a dom c¡ho zv¡©ectva. A obdivovala Davida, kter˜ pr˜ u‘ d vno mohl zlobiv‚ho kr le Saula zab¡t, ale p©esto ‡ekal, a‘ ho dosad¡ na tr–n s m B–h.

ž¡kal jsem si, ‘e historie Davidova je u‘ d vno pry‡ (Samuelovi, Saulovi i Davidovi vymˆ©il osud rovn˜m d¡lem 40 let vl dy nad Izraelem) a dne¨n¡ doba nem–‘e nastolit podobn‚ ot zky, v nich‘ bychom se rozch zeli.

Po pr zdnin ch jsme se opˆt tak©ka dennˆ v¡dali. €astˆji jsem j¡ ©¡kal, jak moc je kr sn , a vydr‘eli jsme se jen tak hodiny d¡vat vz jemnˆ do o‡¡. Do kolejn¡ho vys¡l n¡ p©ijel Jaro K©ivohlav˜ - k©esŸansk˜ teoretik partnersk˜ch vztah–, s jeho‘ n zory tak©ka zcela souhlas¡m a je pro mˆ v lec‡ems autoritou - a najednou mnˆ zatelefonoval na pokoj. Ujistil jsem ho, ‘e bohu‘el m m pr vˆ dost pr ce, a pro jistotu jsem chtˆl ut‚ci z pokoje. "Nejsem p©ece zbabˆlec," ©ekl jsem si a vr til se. Za chv¡li opravdu zazvonila Ren ta a Jaro - s ot zkou, jak spojit kapitoly Jarovy nov‚ knihy v T602 do jednoho souboru. (To byla samoz©ejmˆ jenom z minka, Jaro chtˆl vidˆt autora jedin‚ sady dotaz–, kter‚ p©ed vys¡l n¡m dostal. Na jak‚si konferenci mu sle‡na nam¡tla, ‘e k©esŸan‚ jsou sucha©i, tak j¡ op ‡il, ‘e by byla p©ekvapen , kolik sexu ln¡ch z ‘itk– mˆl s man‘elkou. Jako vˆ©¡c¡ poslucha‡ka jsem ho tedy po‘ dal o nˆjak˜ recept. Odpovˆdˆl vyh˜bavˆ.)

P©i¨la tak‚ vhodn doba k realizaci Toomov˜ch slov "bude¨ frajer, jestli ji dot hne¨ i na BBS". Ve skute‡nosti to nebylo obt¡‘n‚. Tˆ‘¨¡ se mnˆ pot‚ zd lo ji dostat ve t©i r no VEN z BBS.

Dal¨¡ t˜den mluvil v tomt‚‘ k©esŸansk‚m vys¡l n¡ jak˜si Tom ¨ Frant¡k a p©ed publikem inteligentn¡ch matfyz k–, kde se ke stejn‚ v¡©e hl s¡ asi procento lid¡, obhajoval ideu, ‘e si "vˆ©¡c¡" ‡lovˆk nikdy nesm¡ naj¡t "nevˆ©¡c¡" partnerku. (To nebylo nic nov‚ho, z Ren‡ina sboru vylou‡ili jedno dˆv‡e jenom za to, ‘e si vzala nevˆ©¡c¡ho hocha, a sama Ren ta se k tomuto n zoru hl sila.)

Moje vysvˆtlov n¡ nesouhlasu s touto izolacionistickou politikou se stalo z minkou tzv. velk‚ho t©esku. Renka :) (u‘iji Kolesova term¡nu, neboŸ mˆ stejnˆ v¨ichni uji¨Ÿuj¡, ‘e vˆd¡, o kom jde ©e‡) tehdy odm¡tla p©ij¡t na n v¨tˆvu. Pr˜ to tak d le nejde, abychom si hledˆli zamilovanˆ do o‡¡ a p©itom vˆdˆli, ‘e to nikam nevede.

P©esto se situace s t˜dny vylep¨ovala a t‚mˆ© p–vodn¡ho stavu dos hla v den m˜ch 22.narozenin, 5.prosince 1995. Ten den jsme mˆli trochu slavnostnˆj¨¡ zased n¡ studentsk‚ komory sen tu (SKAS). Renka (sice o dvˆ hodiny pozdˆji, ale p©esto) p©i¨la na zased n¡ SKAS a (navzdory nachlazen¡) zazp¡vala hymnu SKASu, d¡ky ‡emu‘ jsem vyhr l pizzu od (userid) vitab1.

(Na prvn¡m zased n¡ SKAS, jeho‘ jsem se £‡astnil, jsem jen tak ‘ertem navrhl, ‘e bychom mˆli m¡t hymnu SKASu. P©edseda si, opˆt ‘ertem, jej¡ slo‘en¡ hned pozna‡il jako m–j £kol. J v ‘ertech pokra‡oval a slova a hudbu hymny u klav¡ru slo‘il a nahr l a vitab1 mnˆ sl¡bil pizzu, kdy‘ doc¡l¡m, aby ji Ren‡a zazp¡vala na sch–zi.)

Noty jsou ps ny 'ascii' :-), velk p¡smena jsou hlub¨¡ okt va. Rytmus zat¡m nedod v m. V kompozici se st©¡daj¡ 'mollov‚ (vpravo) melancholick‚' a 'durov‚ budovatelsk‚' pas ‘e. P¡smena v z vork ch jsou doporu‡en‚ (betaverze) doprovodn‚ akordy. Speci ln¡ str nka hymny s MIDI je ZDE.

Hymna Studentsk‚ komory AS MFF UK

My ve Studentsk‚ komo©e	(ami) A A H A As A f e
Akademick‚ho sen tu	(F) A As A H A As A f e
rozum¡me poko©e	(dmi) A H A As A f e
a my¨lenky nechcem' od st tu.	(C) A As A H A As A f e
Na¨¡m £kolem jsou ¨Ÿastn‚ z¡t©ky,	(F) f g a- a a a h a (C) a g,
proto pracujem', skl¡z¡me d¡ky.	d e (G) f- f f f g f (C) f e.
Matfyz se ‡ty©mi sv˜mi obory	c d (ami) e- e e f e (emi) e- d d
do‡k se od n s © dn‚ podpory.	H c (dmi) d- d d e d (C) d- c c.
Vyu‡ovat (U), integrovat (M),	f g (F) a a, h a (C) a g,
kondenzovat (F), programovat (I)	d e (G) f f, g f (C) f e
aŸ lidi fakulta nau‡¡.	c c c (F) A c f (C) g e g
Pohleƒme sobˆ do o‡¡!	d e (G) f G d (C) d c c.

Po n vratu z jedn n¡ nˆkdy po p–lnoci mˆ ‡ekala kr snˆ navonˆn Ren ta v kr snˆ navonˆn‚m pokoji s £‘asn˜m dortem, kter˜ p©ipravila se Smoldovou asistenc¡. Dok ‘ete si p©edstavit, jak na mˆ musila p–sobit ta v–nˆ, kdy‘ oba mˆli ten den zacpan‚ nosy a d rky nast©¡kali tak, aby je c¡tili?

N sleduj¡c¡ dny jsme se dortem navz jem krmili a byla to kr sa.

I ta jej¡ v–nˆ se stala pro mˆ zakl¡nadlem, cel‚ pr zdniny jsem tu v–ni nˆkde potk val a upadal tak do stav– zamilovan‚ho vzpom¡n n¡. Kolik dn¡ jsem str vil t¡m, ‘e jsem v ¨epotu vyk©ikoval jej¡ jm‚no v p t‚m p dˆ... A jakoby naschv l v¨echny vˆci kolem mnˆ ji musily p©ipom¡nat. Ulice, kterou jsem proch zel, se naschv l jmenovala "Bivojova" (z jej¡ p©ezd¡vky jsou vynech na dvˆ p¡smena) atd. atd.

M¡sto t©et¡ho d¡lu p r slov. Bitvu o Ren tino srdce jsem tehdy vyhr l, Ren ta se svˆ©ovala sv˜m p© tel–m, ‘e u‘ sice nˆkolikr t mˆla r da nevˆ©¡c¡ho hocha, ale nikdy netu¨ila, ‘e to m–‘e b˜t tak siln‚ a tˆ‘k‚. Pokud jste se v¨ak trochu vc¡tili do m˜ch cit–, z vˆrem p©¡bˆhu v s asi nepotˆ¨¡m.

Zat¡m to vypad tak, ‘e na n ¨ vztah byl osud tvrd˜. V ©¡jnu 1998 se toti‘ pl nuje Ren tina svatba s jedn¡m k©esŸanem z MFF, ©¡kejme mu Sl va žez ‡. Nen¡ to a‘ tak neo‡ek van‚. O Sl vovi jsem d vno vˆdˆl, ‘e je z k©esŸan– v ¨irok‚m okol¡ t‚mˆ© jedin˜, kter˜ alespo¤ na povrchu jev¡ jist˜ z jem o d¡vky, a pr vˆ tento post©eh mnˆ v‘dy napom hal udr‘ovat si optimismus a v¡ru v na¨i budoucnost. Se Sl vou jsme spolu byli ve Studentsk‚m sen tu a Ren ta o nˆm v‘dycky ©¡kala, ‘e je "nˆjak˜ divn˜". Kolegi lnˆ jsem ho br nil, a jak se zd , a‘ p©¡li¨ dob©e.

Pro ty, kte©¡ vˆd¡ o nejnovˆj¨¡ch p©¡bˆz¡ch tak m lo jako j , tedy nutnˆ cel˜ v˜voj vypad jako jedna n bo‘ensky podm¡nˆn svatba z rozumu, v n¡‘ d¡vka odhazuje ide ly sv‚ho srdce na olt © v¡ry a c¡rkevn¡ p©edstavy spo© dan‚ho ‘ivota. Ale kdo v¡, mo‘n sv–j odpor k Sl vovi opravdu ztratila a snad ho m i r da. Snad m–‘e ze shody n bo‘ensk˜ch n zor– vyr–st i l ska. Ale to u‘ je jistˆ jin˜ p©¡bˆh.

Od doby, kdy byl ps n p©edchoz¡ odstavec, zase uplynul nˆjak˜ ten rok. Plno vˆc¡ se stalo a zmˆnilo, ale Lenka Hellichov , dnes se py¨n¡c¡ jm‚nem Lenka Ostr , a j se v hloubi po© d milujeme. P©¡bˆh je¨tˆ nekon‡¡.

Kliknˆte sem pro zru¨en¡ r me‡k–
Dotkni se my¨kou tohoto textu a rozjede¨ text dole

P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky

Za —jezdem

P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky II.

Hymna Studentsk‚ komory AS MFF UK

S Lenkou jsem se sna‘il...

Jste pr vˆ ‡ten ©em t‚to str nky.

Kliknˆte sem pro zru¨en¡ r me‡k– Dotkni se my¨kou tohoto textu a rozjede¨ text dole

P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky

Za —jezdem

P©¡bˆh jedn‚ velk‚ l sky II.

Hymna Studentsk‚ komory AS MFF UK

S Lenkou jsem se sna‘il...

Jste pr vˆ ‡ten ©em t‚to str nky.

Kliknˆte sem pro zru¨en¡ r me‡k–
Dotkni se my¨kou tohoto textu a rozjede¨ text dole