Vazeny pane docente, :-)

pravdepodobne pisu otravne a s krizkem po funuse, takze muzete ten dopis
hned smazat, ale tyka se Vaseho textu "O scientismu (opakovani)" na

        http://www.cts.cuni.cz/vesmir/11_97/edt97-11.htm

Netajim se tim, ze se k scientismu (i ve forme, v jake ho definujete)
hlasim, a pokud ma byt vniman jako nalepka, povazuji jej za pozitivni
nalepku. ;-) Nedivim se tomu, ze reakce na Vas puvodni text o scientismu
byly pestre. Prece jen ten text neni natolik jednoznacny, aby vedl jen k
jedne interpretaci. Take jsem uplne nepoznal, na koho a co ten text utoci.

Vetam lze dat interpretaci takovou, ze utocite na neco, co se spise
shoduje s nabozenskym dogmatismem a ve vede jiz davno neexistuje, ale take
jim lze dat takovou interpretaci, ze vlastne utocite na vsechny vedce;
nikoliv vsak individualne, nybrz kolektivne, jak je vysvetleno na konci.
Cili podle teto druhe interpretace utocite na vedu jako takovou a jeji
zakladni principy.

Nejprve k one "definici" scientismu, v niz predkladate ctyri teze, ktere
vzapeti oznacujete za zacarovany kruh atd. Podle me o zadny zacarovany
kruh nejde: (4) je v zasade ekvivalentni (1), (3) je jen zesilena varianta
(1) a i (2) je v zasade jen jakysi predpoklad toho, aby (1),(3),(4) mely
smysl. Kazdopadne tyto teze tvori rigidni strukturu. V teorii relativity
(nebo v jakekoliv jine soustave myslenek) mate take mnoho tezi, ale jsou
uzce svazany mnohymi vazbami. Znamena to, ze jsou tvrzeni teorie
relativity trivialni nebo ze tvori bludny kruh?

Zcela spravne rikate, ze takove vymezeni podstatne zavisi na tom, co
rozumite vedou a co pravdou. :-) Je samozrejme, ze pokud do pravdy
zahrneme eticke nebo politicke otazky, tak o nich veda nerozhoduje a teze
by byly chybne. Je tedy take zrejme, ze pokud jde rec o vede, pravdou je
asi minena pravda ve vedeckem smyslu, tj. jakasi abstraktni vnitrni
vlastnost tvrzeni nebo teorii o svete realnych jevu nebo rozumovych
konstrukci, ktera ono tvrzeni ci teorii bude posilovat v naslednych
experimentalnich nebo rozumovych zkouskach. (Je asi trochu hloupost
definovat pravdivost, protoze slova uzita v definici jsou ve skutecnosti
komplikovanejsi nez pravdivost sama.)

Souhlas s temi tezemi (ani s dalsimi principy vedecke metody) samozrejme
nestaci k tomu, aby nekdo byl schopen spravne poznavat pravdu nebo stat se
skvelym vedcem, ale to snad take nikdo netvrdi; k tomu je (bohuzel?) treba
i nejaka ta inteligence a snad i hromada prace. Celkove ale nechapu, co
Vas na tech tezich (ktere jste si jeste navic sam sestavil) tak provokuje.
Ty teze jsou jen ctyrnasobne zopakovanou ekvivalenci mezi (vedeckou)
pravdou a cilem vedy. ;-)

Neni v tom zadny zacarovany kruh, ktery by mohl vedu degradovat.
Predstavte si, ze nemluvite o vede a pravde, ale treba o rohlicich a
pekarich. Teze jsou

(1) pekar pece rohliky
(2) rohliky jsou jedina mnozina peciva
(3) pekar jediny pece rohliky
(4) rohlik je to, co pece pekar

A, hned tu mame bludny kruh, ze ktereho muzeme zcela analogicky
vydedukovat, ze pekari jsou kadrovaci a nestoji za nic. :-) Ja si to
samozrejme nemyslim. Podle me je jakykoliv bludny kruh jen fantazii. Co se
tyka "bootstrapu", myslim, ze je naprosto nepochybne, ze clovek musi
trochu rozumet tomu, co je pravda, aby mohl rozumet vede (nebo ji dokonce
delat), a stejne tak musi trochu rozumet vede, aby poznal nebo ocenil
(vedeckou) pravdu.

Uz jsem rekl, ze zde neni zadny kruh, jen jedno tvrzeni recene redundantne
ve ctyr ruznych formach. Myslim, ze tu neni ani spirala; spiralu bych
videl v pripade, ze by se neco priblizne opakovalo jako funkce nejake
promenne, napriklad casu (podobne jako kdyz komunismus byl povazovan za
prvobytne pospolnou spolecnost, ovsem na vyssi urovni). Nic takoveho
nevidim. Nedokazu rici ani o jednom stadiu v historii vedy, zda se
nachazela v pozici teze (1), (2), (3) nebo (4).

Opravdu si myslim, ze (vedeckou) pravdu poznava jedine (idealni) veda.
Muzete si predmety a podmety propermutovat podle vlastni chuti. ;-)
Nevidim v tom nic omezujiciho, nic kadrujiciho. Mohu (idealni) vedu
definovat presne tak, ze poznava pravdu. Tak i cinim. Tohle jsou
samozrejme jen filosoficke reci na obecne urovni. Hlavni otazkou, ktera
musi nasledovat, je, jak ma tedy ta opravdova idealni veda, ktera hleda
pravdu, vypadat a fungovat, a samozrejme jeste dulezitejsi: ktera vedecka
hypoteza je spravna a ktera nikoliv. :-)

Ja si nemyslim, ze v soucasne realne (svetove) vede je neco zasadne
spatneho, tykajiciho se metod selekce pravdy atd., a tudiz pochopitelne
citim, ze realna veda ma blizko idealni vede. Souhlasim s Vasim vyrokem (s
kterym Vy sam asi nesouhlasite), ze vsechno, co se tvari jako veda, ale
neni veda, je neveda, pseudoveda, paveda nebo antiveda. ;-)

Ja opravdu nechapu, jak jinak mam chapat nevedu, nez jako to, co neni
veda. Jestlize o necem reknu, ze je to paveda, neveda nebo antiveda, tak
tim minim prakticky totez, jako kdyz reknu, ze si myslim, ze to neni
korektni zpusob hledani pravdy, pripadne ze to neni pravda. :-) A take je
pravda, ze pokud veda jednou neco pozna a otestuje, pak vsechno ostatni,
co dava ke stejne tride otazek jine vysledky, je chyba, nesmysl, vymysl,
podvod, fales nebo lez. Jak jinak?

Dalsi veta: "My, vedci, experti na pravdu, jsme jedini, kdo ma pravo
tridit zrno od plev." Ale samozrejme. ;-) Pokud slovem "vedec" minim
"idealniho vedce", tedy cloveka, ktery spravne a poctive hleda pravdu, pak
naprosto souhlasim s tim, ze vedci jsou jedini, kdo ma opravdu "pravo"
tridit vedu (a pravdu) od nevedy (a nesmyslu, vymyslu a podvodu).

Mam dojem, ze Vy s temito vetami nesouhlasite, mne ale pripadaji jako
tautologie. Co se tyce pravdy ve vede, pripada mne, jako kdybyste chtel,
aby nevedci, laici nebo kdokoliv meli mit priznano pravo rozhodovat o tom,
co je pravda, a meli stejny hlas jako vedci. ;-) Ale to snad si ani
nemyslite. Kdyby bylo na nevedcich, celkem urcite bude zamitnuta teorie
relativity, asi take evolucni teorie a nejspise i kvantova mechanika,
nehlede na to, ze v kazdodennich zivotech lidi jsou jeji vysledky
vsudypritomne. Zato by se vratila homeopatie, proutkareni, kreace, mozna i
zivocisny magnetismus, lecitele a carodejnice vubec. :-) Ano, tohle jsou
plevy a veda je to, co dokaze oddelit zrno od plev.

Tato forma demokracie je ve vede nepripustna, pokud ma veda vubec
fungovat; smysl vedy je v podstate pouze v tom, aby oddelovala spravna
tvrzeni od nespravnych tvzeni, nesmyslu, pover, lzi a podvodu. To, cemu
rikate "kadrovani", je ve skutecnosti hlavnim ukolem vedy, s kterym veda
stoji a pada. ;-) Kdyz reknu A, je to totez, jako kdyz reknu non(non A).
Kazde vedecke tvrzeni je zaroven "konstruktivni" a zaroven "destruktivni",
jelikoz popira tvrzeni, ktera jsou s nim v rozporu. Muze se to zdat
komukoliv netolerantni, diskriminujici atd., ale bez teto vlastnosti
tvrzeni vubec neni vedecke a nema smysl.

Tvrzeni muze byt pravdive i v pripade, ze za nim stoji jen jeden clovek
(nebo vubec zadny) a mechanismus individualniho rozhodovani jednotlivce z
oboru, zda je tvrzeni pravdive, vubec nesmi souviset s nazory ostatnich
lidi; napriklad ohlizeni se na vysledky jinych je jednim z nejvetsich
moznych hrichu experimentalniho fyzika (prectete si treba Feynman, To snad
nemyslite vazne, Kargokulticke vedy). Samozrejme, ze nakonec je "globalni"
nazor na danou otazku "urcen" hlasem vedecke verejnosti a zvlaste autorit
(a vedci nizsi urovne obcas lepe udelaji, kdyz si utvori nazor podle
nazoru lepsich vedcu), ale to je az pote, co byla dana teorie proverena
naprosto neosobnimi mechanismy vedy samotne.

Pisete, ze "vite dobre, ze fyzika nam dnes predklada experimentalne
overena tvrzeni, ktera pred par desitkami let byla ostouzena jako
nevedecka". Ja to "nevim dobre". :-) Mohl byste mne dat nejaky priklad?
Samozrejme, ze obcas se nektery vedec zmyli (nebo nestaci) a oznaci chybne
za nespravnou (nebo nevedeckou, to je uplne jedno) teorii, ktera je ve
skutecnosti spravna, coz se za cas vzdycky ukaze. Einstein treba nechapal
kvantovou mechaniku, ackoliv se o jeji zrod zasadil. Pauli "vyvratil" v
50.letech Yang-Millsovy teorie poukazem na to, ze predpovidaji
nepozorovana pole nekonecneho dosahu.

Veda vubec casto postupuje metodou pokusu a omylu. Vzdycky existuje
riziko, ze se vedec myli, ale u urcitych otazek to riziko je (jak verim)
male a i historicka zkusenost podle meho jasne ukazuje, ze ve sporech
vedce s okolim ma pravdu vetsinou vedec. To souvisi s tim, ze tak vicemene
vedce i definuji, a proto rikam, ze vedcem byl Galileo a nikoliv
prokurator v jeho cause. :-)

Dobry vedec je prave ten, ktery je schopen spravne vyhledavat spravne
teorie, pripadne pro ne hledat vhodne experimenty a potvrzovat je a
objevovat tim nove a netusene obzory. Cim vice zasadnich chyb v soudu dany
clovek udela, tim horsi je vedec (a tim mene je vedec). Mne pripadaji tyto
vety opravdu jako tautologie. Kdyz to reknu extremne, idealni vedec pozna
o kazde teorii spravne, zda je pravdiva, nebo nikoliv, a tudiz
pochopitelne nikdy nemuzete vyvratit, ze idealni veda poznava jedinou
idealni pravdu, protoze je to naprosta samozrejmost. Skvelym vedcem muze
byt i nekdo, kdo vubec neni jako vedec placen; mame i priklady. Ale
nekteri lide postradaji i zakladni vedeckou poctivost nebo elementarni
znalosti, a tak si lze byt casto prakticky zcela jisty, ze nedelaji vedu
(a nerikaji pravdu).

Neco jineho je, pokud si opravdu myslite, ze ve vede mohou byt naprosto
odlisne pravdy o teze veci. Ve fyzice podle vseho, co jsme poznali, se
svet chova podle urcitych zakonitosti a kazde dve castecne pravdy jsou
nakonec sjednoceny do pravdy uplnejsi. Alternativni teorie o teze tride
jevu, ktera dava jine predpovedi nez (spravna a overena) vedecka teorie,
je tedy nutne chybna teorie.

Kdyz reknu o teorii nebo jejim siriteli, ze je nevedecka, minim tim
obvykle neco konkretnejsiho, nez jen to, ze je ta teorie chybna. Obvykle
jde o to, ze ten clovek nerespektuje zakladni principy vedecke metody,
jako napriklad objektivni rozhodovani mezi nekolika variantami bez ohledu
na nejake citove predsudky, soulad teorie s jiz overenymi teoriemi,
vyvratitelnost vyroku atd.

Ke zmince o tom, ze neutocite na konkretniho vedce, ale na "ideologii". To
je podle meho spatne. Naopak, ta "ideologie" je tou hlavni vlastnosti,
diky ktere je veda plodna. Utok na "ideologii" je ve skutecnosti utokem na
vedu jako takovou. Pokud ma vyznam na neco utocit, musi to byt adresne.
Napriklad musite rici "princip, podle ktereho musi byt experimentalne
vyvracena hypoteza opustena, je nezadouci a diskriminacni" :-). Nebo
"Edward Witten by mel krome superstrun zkoumat i senzibilni superproutky".

K poslednimu odstavci. Hledani pravdy je jedna ze zakladnich vlastnosti,
diky ktere je clovek clovekem, a nynejsi vedecky obraz sveta je jednim z
nejvetsich vysledku lidstva. Jestli muze byt clovek kvuli necemu pysny na
to, ze prislusi k tomuto zivocisnemu rodu :-), tak prave diky teto stavbe
vedy. Ti, kteri jsou pruzne mysli a tvoriveho ducha, ve Vasem bludnem
kruhu neuviznou proto, ze vedi, ze zadny takovy kruh neexistuje. :-)

Snad se na me nezlobite, ze jsem to napsal vse primo. ;-)

Zdravi a uspechy preje
Scientista Lubos
______________________________________________________________________________
   E-mail: motl@physics.rutgers.edu           Web: http://come.to/lumo
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
      Superstring/M-theory is the language in which God wrote the world.
            "Kdo v zlate struny zahrat zna..."            Halek

Vážený pane kolego,

děkuji za obšírnou reakci na moji esej o scientismu. Jakmile ji přečtu ještě jednou a pečlivěji, odpovím Vám podrobně.

Zatím jen to, že nejdete z křížkem po funuse, naopak - kolegové filosofové v CTS (například Josef Moural) se k tehdy mnou prezentované otázce scientismu (co to je, zda to existuje a pokud ano, zda je to dobré) vrátili a měli jsme na to téma i seminář. I jim dlužím odpověď.

Na jedné straně mě potěšilo a těší, že to trochu rozvířilo hladinu a leckoho donutilo k zamyšlení. Na druhé straně jsem si uvědomil, že esejistická - tedy zkratkovitá, přehánějící, provokující a hravá - forma, jaké užívám v editoriálech, není vhodná pro závážnější diskusi na téma související s filosofií a sociologií vědy. V takové diskusi je totiž legitimní brát druhého za slovo, což s chutí dělali všichni mí oponenti. Někteří, včetně Vás, za ta slova navíc dosadili své vlastní vžité významy.

Je tedy na mně, abych řekl jasněji, jak jsem to myslel a bude to možná chvilku trvat. Jsem rád, že jste se podepsal "Scientista Luboš", protože Vás vezmuza slovo a nebudu si muset neexistující scientisty vymýšlet.

S pozdravem

Ivan M. Havel